Z původní malby plamenem svíčky po stropech budov v demolici či autobusových a vlakových zastávek vyvinula se rafinovaná malba plamenem na papíře. Žádná jiná technika nevytvoří tyto sametové tóny.
S korkem a jeho grafickým zpracováním v ručním tisku experimentuje V. O. od roku 1982. Postupně vyvinul se v tisk mimořádně iluzívní plastičnosti, vyvolávající dojem reliéfu. Někdy je kombinován s perokresbou a akvarelem, jak si jednotlivé přístupy vycházejí vstříc ve snaze o stupňování výtvarných škál. Výrazové možnosti techniky jsou nadále otevřeny.
Styl malby prsty na papíře, plátně a sololitu skončivší pobytem v nemocnicích – intoxikace barvami. Nejrozsáhlejší cyklus malíře, nikým nezmapovaný a nesečtený. Něco z výtvarného postupu při malbě zachytili naživo Martin Láník s Michalem Pandulou ve filmu Daktylogramy v roce 1999.
Černobílá malba spjatá především s 90. léty 20. století. (Více v textech Jaromíra Typlta či Ludvíka Kundery.) U Ondráčka se jednotlivé styly vzájemně prostupují a požírají jako vegetace v pralese. Černá duha, pozřivší předchozí období, byla nakonec vytlačena z plochy plátna, překryta a spolknuta obdobím mladším. V recidivách se občas znovu vynoří, žijíc zřejmě stále v kořenech a hrobech Ondráčkových stylů.
Podobně jako obrazy k představení Samota Sláva Smrt a Spása (2000–2001) či Apotheosa Panského domu (2003) vznikla Apotheosa Samoty u Pejšků ve stylu kombinujícím různé výtvarné techniky na plátně. Obraz se váže k osobnostem Humpolecka a Lipnicka, váže se dějově k Podšafranickému divadlu a k tvorbě básníka Miloše Doležala a jeho ženy Jany. Snad je v něm zlomek atmosféry a jedinečnosti každoročních setkání na samotě u Pejšků.
Obraz sumarizující návštěvníky hostince Panský dům v Kunštátě s přesahem na historické osobnosti spjaté s městem samotným. Malba na plátně provedená akrylem, pastelem, temperou, kombinuje malování štětci s tupováním přes vyřezané šablonky. Reprezentativní ukázka stylu a další příklad obrazu ve veřejném prostoru, za který malíř nedostal nikdy zaplaceno. Dílo visí v salonku hostince Panský dům.
Angelus Silesius „Slezský anděl“ – barokní básník, mystik, vlastním jménem Johannes Scheffler (1624–1677). Akvarelované a korkem přetištěné kresby ke dvojverším z knihy Cherubský poutník (přel. Miroslav Matouš, vydal ZVON, Praha 1993) vznikly v roce 2015 jako výběr stovky epigramů. Celek byl vystaven v červnu 2016 na Pejškovně u Humpolce, při festivalu pořádaném Milošem a Janou Doležalovými.
Pera z první republiky či ještě staré C.K. monarchie vytvářejí v ruce kreslíře Víta Ondráčka dramata dávno zaniklého světa. Světa, který se podivuhodně podobá světu dnešnímu. Cyklus je dále rozvíjen.